Degustace

Nejbližší akce

Degustovat či ochutnat námi dodávaná vína můžete přijít kdikoliv. Rádi Vám nabídneme oblíbené odrůdy a samozřejmě pro Vás máme připraveny i sezónní záležitosti, jako např. pravý burčák či osvěžující růžová vína vhodná pro teplé letní dny.

Degustace vína je zpravidla chápána jako ochutnávání vína. Degustátoři víno nekonzumují, jen je svými smyslovými vjemy hodnotí. Ale pro většinu lidí je degustace synonymem právě pro příjemné ochutnávání.
Pro degustaci je zásadní teplota vína. Přechlazená vína ztrácí booket a teplá vína nejsou lahodná. Optimální teplota vína je:
8 - 10°C  - mladá lehká bílá vína, mladá růžová vína, přírodně sladká a dezertvní vína i šumivá vína
10 - 12°C  - vyzrálá a plná bílá vína, aromatické odrůdy, vyzrálejší a aromatická růžová vína
14 - 16°C  - lehčí červená vína
16 - 18°C   - vyzrálá plná a starší červená vína, školená vína v sudech
Řazení vín k degustaci:
Pravidlem pro podávání vín k degustaci je jich řazení zpravidla od méně aromatických, k vínů výrazným a od suchých ke sladším. Chutnají se zpravidla bílá vína před červenými, lehká před těžkými, mladá před staršími, suchá před sladkými. Zvláště výrazná vína, např. vína po školení v sudech barrique se mohou řadit nakonec bez ohledu na ročník či obsah cukru.
zrak
Čirost vína se hodnotí jako první. Víno by mělo být čiré, bez jakýchkoliv matných či zakalujících tónů. Pokud není víno čiré, je to zpravidla předzvěst nějakého problému ve víně. Pokud se u tichého vína objeví „řetízek“ bublinek kysličníku uhličitého, může to být známka rozkvašení vína (to poznáte dále ve vůni a v chuti). Výjimkou jsou některá mladá vína, která jsou někdy láhvována ještě s mírným obsahem CO2 z primárního kvašení.
čich
Čich je možná nejdůležitějším smyslem při hodnocení vína. Čichový vjem je jak přímý (při vdechování vůně vína nosem), tak retronosální (vjem vína, který se do nosu dostává po ochutnání v ústech spojnicí mezi patrem a nosní dutinou). Pro uvolňování vůně vína je důležitá vnitřní plocha a tvar sklenice. Přičichněte ke sklenici jak po nalití vína v klidu a potom sklenicí zakružte, aby se víno rozlilo po vnitřní stěně sklenice, a přičichněte znovu. Vůně vína se dělí na primární aroma (pocházející z hroznů – ovocité, rostlinné, květinové, kořenité, minerální tóny); sekundární vůni (pocházející z fermentace, které závisí na druhu kvasinek a podmínkách při kvašení – kvasné a mléčné tóny) a terciální vůni (vznikající při vyzrávání vína v sudu nebo láhvi – džemové, kouřové, živočišné, kořenité až chemické tóny).
chuť
V chuti hodnotíme intenzitu chuťového vjemu (bezprostředně poté, co se víno dostane do úst; je dána obsahem extraktu a zejména kyselin, cukrů, případně tříslovin u červených vín); čistotu chuti (přítomnost či nepřítomnost rušivých tónů – např. oxidační tóny a různé nežádoucí pachutě z případné vady či choroby vína nebo pachuť po korku); kvalitu chuti (obsah a harmonii kladných – příjemných a typických chutí vína) a také dochuť (délku trvání chuťového vjemu po polknutí nebo vyplivnutí vína – měří se v sekundách čili kaudáliích - a příjemnost tohoto vjemu). Pro nejlepší analýzu kombinace chuti a buketu mějte víno v ústech cca 10 sekund. Pokud vjem rychle po polknutí či vyplivnutí rychle vyprchá, říká se o víně, že je krátké. Naopak pokud vjem trvá dlouho, je to víno dlouhé.